Doprava:
Konečná částka:
(Dohromady výrobek/výrobků v košíku)
Pokračovat v nákupu Objednávka

Kromě si naši zákazníci objednali:

Bakterie, které chrání naše zdraví: jak nás chrání probiotika?

Bakterie, které chrání naše zdraví: jak nás chrání probiotika?

Bez přehánění lze říci, že dobré (probiotické) kmeny bakterií, které žijí v našem trávicím systému, rozhodují o našem zdravotním stavu. Pokud je jich málo nebo máme některých kmenů nedostatek, mohou se projevit vážná onemocnění. Proto se musíme postarat o doplnění probiotických bakterií a o zajištění jejich dostatečného množství, co můžeme nejsnadněji dosáhnout užíváním probiotik.

Co jsou probiotika? Mnozí si kladou tuto otázku. Abychom na ni mohli odpovědět, musíme si nejdříve vysvětlit, co vlastně probiotika jsou. Slovo probiotikum pochází z řeckého výrazu pro bios („pro život”). Probiotiky se nazývají probiotické bakterie, ale stejně tak i doplňky stravy, ve kterých se tyto mikroorganismy nacházejí. Může to být matoucí, a proto v tomto článku zvláště vyznačíme, pokud se slovo probiotikum použije na produkt.

Dobré probiotické bakterie

Když je řeč o probiotikách, nejčastěji nás napadne nějaké onemocnění. Je to zcela normální reakce, protože je skutečně pravda, že: větší část bakterií - hlavně pokud se přemnoží - nepříznivě ovlivňuje činnost našeho organismu.
Existují však i dobré bakterie, které jsou obzvláště důležité ve střevním systému, kmeny probiotických bakterií, probiotika, které žijí zejména v tlustém střevu.

Rovnováha střevní flóry

Střevní flóra je mimořádně složitá symbióza. Podle výzkumů je tvořena přibližně 400 kmeny bakterií a 100 bilióny mikroorganismů. Její hmotnost může dosáhnout 2 kilogramy a počet genů, které se v ní nacházejí, je stokrát vyšší, než počet genů člověka. Střevní flóra funguje správně tehdy, pokud je v rovnováze. To znamená, že poměr probiotických bakterií je alespoň 50-60 %. Některé vědecké diskuse však považují od tohoto množství za potřebné ještě vyšší počet probiotických bakterií, aby náš organismus mohl správně fungovat.
Není náhoda, že se probiotické bakterie podílejí na mnoha fyziologických procesech:

  • Produkují vitamin K2.
  • Produkují vitamin B12.
  • Podílejí se na tvorbě vitaminu B7.
  • Přispívají k produkci kyseliny máslové, která chrání sliznici střev.
  • Produkují přirozená antibiotika a protizánětlivé látky.
  • Přispívají k tvorbě trávicích enzymů, které odbourávají sacharidy a tuky.
  • Podporují vstřebávání živin.
  • Odbourávají vlákninu, která je pro lidský organismus nestravitelná.
  • Zlepšují vstřebávání vápníku, železa a hořčíku.
  • Produkují imunitní látky.

Probiotika a imunitní systém

Ve střevním systému se nachází přibližně 70 % buněk imunitního systému. Probiotické bakterie produkují i imunitní látky, a proto stav střevní flóry přímo ovlivňuje činnost imunitního systému. Pokud se v tlustém střevu sníží množství a složení probiotických bakterií, tedy naruší se rovnováha střevní flóry - vyvolávacím faktorem může být léčba antibiotiky, střevní onemocnění, pravidelná a zvýšená konzumace alkoholu, chirurgické zákroky trávícího systému, strava s nízkým obsahem vlákniny-, obranyschopnost organismu se zhorší: budeme se cítit bezmocní, snadněji se nakazíme infekcemi a zpomalí se proces léčby onemocnění.
A to ještě není vše: probiotika doslova fyzicky zabraňují ukládání patogenních (škodlivých) bakterií, které způsobují oslabení imunitního systému a produkují toxické látky na stěnách střev. Jedná se o to, že probiotika „obsadí” sliznici střev a tím se patogenní bakterie nedostanou k dostatečnému množství živin, díky čemu se nemohou rozmnožovat. Kromě toho se během látkové výměny probiotik tvoří látky, které snižují šanci přežití škodlivých mikroorganismů.

Onemocnění a probiotika

Na začátku uvedené mírné těžkosti (slabost, apatie, skleslost, případně deprese a trávicí poruchy) naznačují, že trpíme nedostatkem probiotických bakterií. Měli bychom je brát vážně, protože snížením počtu probiotických bakterií se bude náš stav stále zhoršovat. Příznaky způsobené špatným metabolismem se budou stále více zhoršovat, objeví se kožní problémy (vyrážky, ekzém) a dokonce se mohou vytvořit i chronická, zejména zánětlivá onemocnění.
Univerzity Yale a Harvard společně několikrát svolaly odborné diskuse, během kterých ve spolupráci s dalšími vědci formulovali doporučení ke klinickému užívání probiotik. Podle nejnovějšího doporučení považují dobré bakterie za vhodné k léčbě následujících onemocnění.

  • Průjmy v dětství,
  • Průjem způsobený užíváním antibiotik,
  • Průjem způsobený bakterií Clostridium difficile,
  • Zánětlivá onemocnění (IBD),
  • vředový zánět tlustého střeva (Colitis ulcerosa),
  • pouchitida,
  • nekrotizující enterokolitida (poškození vnitřní strany střeva),
  • Crohnova choroba,
  • Syndrom dráždivého střeva (IBS),
  • Slabost imunitního systému,
  • Atopický ekzém způsobený alergií na kravské mléko,
  • enteritida způsobená ozařováním (zánět tenkého střeva)
  • bakteriální vaginální infekce,
  • zánět pochvy (Vaginitis),
  • mozková dysfunkce jaterního původu,
  • ztukovatění jater (ne vlivem konzumace alkoholu),
  • ztukovatění jater u dětí,
  • onemocnění jater způsobené konzumací alkoholu.

Probiotika mohou také přispět k léčbě nadýmání, špatného trávení (dyspepsie), metabolického syndromu (několik metabolických poruch současně), deprese, úzkosti, lupusu a revmatoidní artritidy (rheumatoid arthritis), případně k jejich odstranění. Mohou podpořit hubnutí, snížit riziko vzniku mrtvice, srdečně cévních onemocnění a cukrovky 2.typu.

Doplnění probiotických bakterií

Střevní flóra každého člověka je jiná. Je to podobné jako otisk prstu. Ale některé kmeny probiotických bakterií i některé Bifidobakterie, Lactobacily a některé druhy Streptokoků se nacházejí v každém z nás. Právě proto je k obnovení, případně udržení rovnováhy střevní flóry dobré tyto bakterie organismu dodat ve větším množství. Mezi potravinami můžeme část probiotik doplnit zakysanými výrobky (nejlepší je bulharský jogurt), kyselým zelím, kvašenými okurkami, ale například i japonskou polévkou miso. Skutečně dobrý výsledek můžeme dosáhnout kvalitními doplňky stravy (probiotiky): v ideálním množství a složení obsahují nejdůležitější kmeny bakterií, nemají vedlejší účinky, nezpůsobují například nadýmání a nemusíte se jich vzdát ani v případě intolerance laktózy.

Nezapomeňme na prebiotika

K tomu, aby se probiotické bakterie rozmnožily, potřebují potravu, tedy prebiotické bakterie. Prebiotika jsou většinou vlákniny (např. inulin, celulosa, betaglukan, pektin), které se nacházejí v čerstvé zelenině, ovoci, celozrnných obilovinách a některých houbách, které dokážou odbourat pouze tyto bakterie, ale tyto prebiotické vlastnosti má i laktóza.

Zdroje:
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/21992958
https://www.researchgate.net/publication/283115625_Recommendations_for_Probiotic_Use-2015_Update
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4045285/
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3539293/
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4808900/
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/23609775
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/11953920
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3859913/

Vyhledat článek: